Historie a přednosti dřevodomků

Dřevo bylo jako konstrukční, stavební materiál samozřejmě využíváno v celé historii lidstva. Ovšem moderní sloupkový systém, tak jak ho známe dnes, byl podle jedné z amerických legend vynalezen v roce 1833, tesařem A. Taylorem, v Chicagu, při stavbě kaple Panny Marie.
Vynález totiž úzce souvisí se zavedením strojové výroby hřebíků, takže bylo možno pracné tesařské spoje nahradit hřebíkovými a těžké dřevěné trámy byly nahrazeny fošnami. Tato konstrukce se nazývá Balon Frame System a velmi rychle se rozšířila po celých USA a Kanadě.
Z USA se sytém rozšířil do Evropy a Austrálie. V současné době je v USA realizováno 60 - 65 % bytové výstavby tímto způsobem. V Německu, Rakousku a Švýcarsku je to mezi 20 až 40 % bytové výstavby. V České republice zatím pouze asi 1%. Nejvíce staveb realizovaných ze dřeva ( včetně srubových stabveb) je v Norsku a to 95 % obytné výstavby.
Výroba nových tepelných izolací na bázi skelných a čedičových vláken, zavedení OSB desek, sádrokartonů, nových hydroizolačních a vysoce otevřených difúzních fólií výrazným způsobem racionalizovalo technologii výstavby a také umožnilo velmi vysoký standard užitných vlastností moderních dřevodomků. Zásadní dopad na stále větší oblibu dřevostaveb má neustálý růst cen energií, protože moderní dřevostavby jsou z hlediska úspor tepelné energie mnohem výhodnější než klasicky zděné stavby.

Přednosti dřevodomků - zajímavosti ze světa dřeva

1. Rychlost a zejména pohodlnost stavby
pro zákazníka. Přibližná doba stavby ( v závislosti na velikosti domu ) trvá tři měsíce, od zahájení montáže po předání klíčů. Dům je okamžitě obyvatelný na rozdíl od klasické zděné stavby.

Domníváme se, že dnes již téměř nikdo nepochybuje o tom, že si nemůže dovolit v tzv. socialismu obvyklou stavbu svépomoci, se všemi s tím souvisejícími problémy. Koordinace jednotlivých řemesel a odpovědnost za výsledek jejich práce je zcela na nás a zákazník tak není zatahován do provozní a technologické problematiky, kde není odborníkem.

2. Vynikající tepelně technické vlastnosti
Tepelný odpor obvodové stěny se podle typu konstrukce pohybuje kolem 6 - 8 m2K/W. Tato hodnota řadí dřevodomky do tzv. nízkoenergetických domů, kdy roční tepelná spotřeba je pod hranicí 70 kWh / m2. Pro srovnání roční tepelná spotřeby běžné, klasicky zděné zástavby se pohybuje kolem 200 - 300 kWh / m2. Novostavba splňující současné normativní požadavky by měla dosahovat přibližně 100 kWh / m2. Z uvedeného je patrná výhodnost dřevostavby.

3. Malá akumulace
Dříve, když se topilo pevnými palivy bez možnosti regulace, byla tepelná akumulace důležitá. Tehdy se jednalo o tzv. přerušované vytápění, kdy byl požadavek, aby si stavba pokud možno udržovala svoji teplotu i v době, kdy obyvatelé domu byli v zaměstnání a nemohli přikládat do kamen.

Dnes, kdy se využívají automaticky regulované topné systémy na plyn, elektřinu nebo LTO ( nepřerušované vytápění), je schopnost akumulace konstrukce vlastnost negativní. Tepelná pohoda v domě je předem naprogramována a může se +velmi rychle měnit podle potřeby. Dům může být v době nepřítomnosti obyvatel pouze temperován a v určitou hodinu může být velmi rychle vytopen na požadovanou teplotu. Není totiž nutno vytápět hmotné zdivo. To v dřevodomku není.

4. Úspora vnitřního prostoru
Vzhledem k tloušťce obvodové stěny, lze oproti klasické stavbě na půdorysu 100 m2 zastavěné plochy ušetřit přibližně 10 m2.

O kvalitě, životnosti, nadčasové architektuře a schopnosti zaujmout i nejnáročnější klientelu dřevěnou konstrukcí, svědčí např. císařská vila Kacura v Kjótu, která byla postavena na počátku 17 . století. Dodnes moderní, nadčasová stavba, která je svým pojetím vzorem pro mnoho architektů v Evropě a v USA.

Vila Kacura v Kjótu
Vila Kacura v Kjótu

5. Zemětřesení, požár, povodeň.

zemětřesení:
Vždy s pohnutím sledujeme následky zemětřesení. Víme totiž, že dřevostavba je velice odolná proti zemětřesení. V řadě seizmických oblastí je zakázáno používat jiné, než dřevěné technologie. Dřevo má totiž vynikající poměr mezi tuhostí, pevností, pružností a hmotností. V dřevěné stavbě zemětřesení určitě přežijete.

požár:
Nikde na světě kde jsou velmi rozšířeny dřevostavby a jedná se skutečně o milionové počty domků, např. v USA, Skandinávii ( Norsko 95 % ), Německu atd. není v žádném případě větší četnost požárů v bytové výstavbě, než v zemich kde se uplatňují výhradně zděné stavby. Navíc většina nosných prvků dřevostaveb je obložena materiálem , který je těžko hořlavý nebo nehořlavý.
Samozřejmě k požáru může dojít v jakékoliv budově. Z mnoha zkoušek v terénu a také v případě kdy k požáru v dřevodomku došlo, se ukázalo, že požární odolnost dřevěných konstrukcí je podstaně vyšší, než by odpovídalo skutečnosti, že jde o hořlavou hmotu. Tato skutečnost je dána mimo jiné tím, že dřevo obsahuje vždy tzv. rovnovážnou vlhkost, tedy vodu, která se musí nejdříve odpařit. Vlastní hoření tak trvá dlouho a pevnost konstrukce je pro hasiče předvídatelná. Na rozdíl např. od oceli, která při dosažení určité teploty kolabuje náhle a bez varování. Podobně železobetonové konstrukce po požáru většinou nelze ze statických důvodů použít. Je absurdní, že v současné době se začíná dřevěnných obkladů také využívat jako ochrana ocelových konstrukcí. Ocel sice nehoří, ale měkne a její destrukce je totální, nečekaná a rychlá.

povodeň:
Všichni jsme viděli zděné domy, které se po povodni rozpadly jak domky z karet. Také jsme viděli domy, které se zřítili dlouho po povodni. Viděli jsme nešťastné majitele obávající se příchodu mrazů, protože zděný dům se vysušuje těžko a dlouho. Viděli jsme nepochopitelné počínání , kdy na záplavových lokalitách byly stavěny velmi nákladně, pracně a zdlouhavě opět zděné domky.
Povodněmi bylo zasaženo také několik dřevodomků. Ve většině případů bylo nutno vyměnit část sádrokartonů, vyndat a nechat proschnout tepelnou izolaci a dřevěnou konstrukci. Oprava domků proběhla vždy velmi rychle. Ddřevodomky jsou zcela obyvatelné a suché v průběhu 3 - 4 týdnů. Finanční nákladnost oprav po povodni je neporovnatelně nižší než u domku zděného. Možnost totální destrukce mrazy, tak jako u klasicky zděných domků nehrozí.

Zajímavosti
  • Zalesněnost české republiky je 34%, zalesněnost USA 31%.
  • Podíl dřevostaveb v ČR je 1% , v USA téměř 70%
  • Británie má 6,5krát méně lesů než ČR. Podíl dřevostaveb je ovšem v Británii 20%. Cílem britské vlády je tento podíl zdvojnásobit.
  • Za posledních 200 let se zalesněná plocha na území dnešní České republiky zvětšila asi o 30% a stále roste.
  • Přírůstek dřevní hmoty v ČR je vyšší, než spotřeba.
  • Je zajímavé, že nejvíce dřevodomků se buduje v nejvyspělejších zemích světa. USA, Kanada, Skandinávie, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Austrálie.
  • Vynikjící vlastnosti dřeva v kombinaci s lepenou technologií dovolují překlenout halové objekty o rozpětí větším než 100m.
DED 2018 Design and Programming by - IvoWeb